Nížiny zarostlé svěže zelenou trávou protnuté vodovodními kanály, větrné mlýny, tmavomodré asfaltové cesty s podélnými cyklostezkami a cyklisty, domečky z tmavočervených cihel a s velkými okny, čerstvý vzduch a nad tím vším klenba bleděmodré oblohy.
Taťka byl v Holandsku dvakrát, jednou sám, jednou s mamkou. Šlo o výměnný pobyt, organizovaný přes partnerská města. Díky tomu jsme měli takovou možnost i na základce, ale tehdy to šlo mimo mě.Pak taková nabídka přišla na střední z jara v prváku. Tentokrát mě to zaujalo a zaujalo to i moje kamarádky, takže nebyl důvod, proč se nepřihlásit. Nebyl o to nějaký přehnaný zájem, takže jsem se stala účastníkem automaticky bez přihlášení, nemuselo se vybírat.
Holandsko si mě získalo, proto jsem už před odjezdem domů věděla, že to není naposledy, co tam jsem, že se musím vrátit. Tento pobyt se konal každé dva roky, z čehož vyplývalo, že bych se mohla do Holandska mohla na střední takto dostat ještě jednou.
Je dost těžké vybrat nějaké ucházející fotky vzhledem k mizivé kvalitě foťáku, mě jako fotografa a taky poničené čočce foťáku, díky které téměř je na každé fotce, když se zrovna jinak povedla, malý rozmazaný flek.
 |
| Deventer |
 |
| Knihovna Deventer |
 |
 |
| Přístav Volendam |
 |
| Kanál ve Volendamu |
O dva roky později při další návštěvě Holandska jsem měla konečně foťák s nepoškozenou čočkou a s lepší kvalitou snímků (stále kompakt, který mám doteď, žádná zrcadlovka), ale moje fotografické dovednosti se asi o tolik nezlepšily. Zato se zvýšilo množství fotografií, které jsem si navykla fotit, proto se stalo vybírání těch lepší ještě těží záležitostí. Časem se dodám odkaz na příslušný článek.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář!